Text a fotky: Mošnik

Závody byly pořádány jako jedna z atrakcí již zmiňovaného veletrhu. Hlavním organizátorem byl Renda Živný alias Žito, populární bikrosový aktivista, který navrhnul a postavil v hale o rozměrech 30 x 33 metrů výtvor, který by se s určitou nadsázkou a jistou dávkou fantazie dal nazvat bikrosovou dráhou. Pro představu bych si dovolil malý popis: šířka zhruba 2,5 metrů,omega constellation replica watches délka něco kolem 120, povrch asfalt umazaný od hlíny. Start byl klasický bikrosový se startovní mříží a semaforem uzpůsobený stejně jako dráha pro dva jezdce. Po startu rovinka obsahující mini bouli, následovalo něco jako mini lavice a po ní hned ostrá klopenka č.1, další rovinka s asi dvoumetrovým dvojskokem, který se dal skákat i projíždět, pak klopenka č.2, dále následovala další rovinka, která se křížila s tou startovní s níž měla společnou i překážku tedy opět něco jako lavici, jenomže z boku, následovala klopenka č.3 a pak hned cíl. Jak vtipně a prostě na tak malém prostoru vyřešeno, že?

Tréninky probíhaly již od středy a "https://www.watchma.me/corum-replica/" nutno říci, že za poměrně hojné účasti, protože kdo z bikerů vyhladovělý předlouhou zimou nechtěl protáhnout své ztuhlé kosti. Ale k samotnému závodu. Vše začalo v sobotu v 10 dopoledne, jak jinak opět tréninkem. Všichni rideři, kterých bylo mimochodem něco kolem 40 ve spojené kategorii 13 let a starší, se až na pár výjimek dost motali, ale počtem naježděných kol se to zlepšovalo. Závod se jel dualovým způsobem, což představovalo dva jezdce na startu a klasický vyřazovací systém na dvě vítězné jízdy. Jičínská trailsová Crew zde samozřejmě měla také svoje závodníky a to Rošliho, Houta a Bydžu, z Jičína ještě závodil "prcek" Jirka Mošna. Závodit chtěl i Mošnič, ale byl po čtrnáctidenní chřipce tak se radši jal společně s wesim, Křečou a Rádou fotit, kamerovat, fandit a zevlovat.

Nejdříve se jela kvalifikace formou časovky, z které postoupilo 32 jezdců. Závodníci pak byli rozřazeni do jednotlivých dvojic, z každé dvojice ten lepší postoupil do dalšího kola a tak to pokračovalo až k finále. O jednotlivých jízdách myslim nemá cenu se rozepisovat, tak snad jen že bylo k vidění pár zdatnejch bitek a samozřejmě crashů, ale nevšim sem si že by musel zasahovat doktor nebo dokonce, že by někoho odvezli do špitálu.

Vrcholem a zároveň divácky nejatraktivnější podívanou bylo semifinále a pak samozřejmě finále. Do semi č.1 se podařilo probojovat Kubovi Hnidákovi, který se pro letošek opět vrací do švýcarského týmu Webco a Lukášovi Pánkovi z PS teamu. Z tohoto duelu vyšel vítězně Pánka, který se v zimě očividně neflákal. Semi č.2 bylo v režii Michala Prokopa a Lukáše Tammeho, jež jsou každý zvlášť podporováni stejnou firmou Author v tomto vyrovnaném souboji měl více štěstí Michal Prokop.

Finále bylo tedy soubojem dvou velmi nabušených hochů Pánky a Prokopa, tihle dva si samozřejmě nic nehodlali darovat a tak bylo i přes chviličku, kterou jízdy trvaly na co koukat. Lepší byl podle očekávání Michal Prokop a zaslouženě zvítězil, v malém finále vybušil třetí místo Tammák před Kubou Hnidákem. Následovalo rychlé vyhlášení, vítězové dostali za odměnu nějaký ten bakšiš a mohla začít soutěž v dirtjumpu o kterým napíše samostatnou reportáž Hout.