Text: Hout

Foto: Hout, Adam (El-Stylo)

Lesní blog z týdne a víkendu a povíkendu okolo 27.-29.5. Jsem v lese. Kudr odjel na Slovensko pomoc Dudovi postavit skoky na jeho dirtový contest (Dirty Job, 25.6.2011, Martin, SK), kopu v lese sám, už jsem si nějak zvyknul. Finišuju na Backspace, to bude krutá lajna, rozdvojka po třetím skoku, varianta s naskovákem přes EMO nebo druhá varianta hip doleva podél EMA a hustej hip nahoru doprava přes EMO, metr do dálky, 5 do strany, hehe, pojďte si. Otestoval jsem i začátek Backspace, letos takto: sjeď pekelný rozjezd, hnedka nadhoď bouli a projeď po zadním hodně dlouhej a nejednoduchej bikros double. Jde to a jede to, ovšem pokud to Kudr nepředělá, tak tohle asi nedá skoro nikdo, hehe.

V pátek mi znenadání volá cizí číslo, nemám to rád, ovšem životopisy jsou všude možně, tak to beru s jistou dávkou naděje, že třeba něco, a on mi volá Ruben Valach z Havířova, že prý by chtěli přijet. Hele Rubene, počasí na pytel, to bude mokrý, jezdit nepůjde. No jo, tak třeba příště. V neděli si kopu v lese, sluchátka na uších a najednou vedle mě stojí Ruben ještě s kámošem Adamem. No to čumím. A že prý tady mají i svoje lopaty a jdou pomoct. Tak to chčiju.

Slovo o těchhle pánech. Honzu Valacha alias Rubena jsem zaznamenal už kdysi někdy, afro vlasy jako Ruben Alcantara, jeho velký vzor a tak mu také začali říkat. Před nějakým časem založil značku či web nebo jen název pro skupinu lidí, nevím, každopádně checkujte El-stylo a především El-wood. Ano, kluci mají v Havířově les, kopou právě společně s Adamem jak o život a jejich nadšení mě baví. Jak říkají sami, zatím ještě nemají tolik zkušeností se stavbou, ale pokud do toho půjdou jako doposud, brzy tady máme další parádní les plný trailsů. Máme radost.

Kluci házeli druhý dopad na velký lajně z dropu, kterou začínám tunit, poctivý 3-4 hodiny tam strávili, dobrá práce, je vidět, že s lopatou už chvíli dělaj. Díky mnohokráte, tohle se opravdu stává výjimečně, aby přijel někdo cizí, ani se nesvezl a pomohl stavět. Díky ještě jednou. V pondělí jsem v lese s Matesem, dáváme do kupy Sherlockovu lajnu neboli Baby 2. V tom na drátě on, no on, sám nejvyšší, česká dirtová legenda na šest, no kdo? Štěpán Herink, osobně přátelé. Kdo neví, ať strčí hlavu do písku. Kdo ví, třeba neví toto. Štepán Herink, člověk, který postavil a taky proslavil milevskou Vápenku, hodně dlouho nejlepší dirtař u nás, podle mě dodnes nepřekonaný (pokud nepočítám Duda), který se to navíc učil všechno hezky pěkně po staru, takže na tvrdo, žádný molitánky pro děti se tenkrát nekonaly. Zkrátka velký pán. Před třemi lety po sérii zranění a ztrátě motivace pověsil Štěpán kolo na hřebík a nic moc se o něm nevědělo, letos však pořídil horský a vrátil se na hlínu, potlesk prosím. Mám z tebe radost chlape, i s tím horským.

Po druhý hodině je Štěpán v lese, pokecáme, poskočíme, poplácáme a zase pokecáme, jako za mlada. Štěpán má teď v Jičíně nějaký kšeft, bude tu dva týdny, kolo s sebou, jak jinak. Do ježdění jde s rozvahou, přeci jen nejezdil dlouho a les taky není zadarmo, ale to se poddá, o tom žádná. Štěpán je teď v lese se mnou každý den, to jsou věci. Doufám, že u toho chvíli zůstaneš Štěpáne.

Přijel se podívat taky náš oldschool člen, Rošli. Jeho hapinu jsem nemohl nevyfotit, to je prostě výstavní historický kousek fausse montre z let 2002-2003, kdy se jezdilo hezky ještě se sedlem, aby bylo na čem sedět. Specialized 415 Pro model zakoupený kdysi dávno od Tomka Vondráčka, jako nový.

Více už nic, vrátil se Kudr ze Slovače, jdeme s tím zase trochu hnout, aby to už bylo. A bude to hodně, je to čím dál zjevnější. Backspace, velká z dropu, tohle je trochu ve stylu Catty Woods, jak jsme se s Kudrem shodli, víc než Posh, víc než Austin. Jen mě mrzí, že těch lidí, kteří budou mít na tohle kule, je u nás proklatě málo. I když kdo ví, nechme se překvapit. Díky čau.