Text: Hout

Fotos: Ondra Moudrý

23.-26.6. 2005, se konal v německým Kolíně nad Rýnem contest s názvem Suzuki Bmxmasters 2005.

Do Kolína vyrazila z Čech poměrně velmi nepočetná partička a to David Pánka, Tomáš Vondráček, Dan Miler, „Kikán“ Žlůva, Ondra Moudrý a Hout. Do Kolína jsme ve středu přijeli pozdě večer. Očekával nás zde už Hasák společně s Honzou Jílkem a mladým olomouckým flatařem Robertem. Postavili jsme stany, narazili pivka a diskutovali, co na nás po loňským vydařeným mistrovství světa Kolín tento rok přichystá.

V dalším textu se zaměřím přímo na jednotlivé disciplíny, který jsem sledoval.

STREET

Na street byl připravenej v Kolíně již tradičně velmi kvalitní park, který byl z každé strany uzavřen velkými wallridy a uprostřed byl nepříliš velký funbox, jakoby spina se subboxem a klasická spina. Funbox měl nepříliš prudkej oboustrannej radius a ze strany bang. Kategorii expertů, která se jela hned ve čtvrtek dopoledne přeskočím, jelo ji velice málo lidí (z Čechů nikdo) a rozhodně nebylo o co stát, takže jsem jel radši obdivovat s Ondřejem Moudrým krásy města. Mimochodem Kolín je fakt parádní město.

Další kategorií byli mástři, do který nastoupila z naší bandičky hned trojice jezdců a to Tomáš Vondráčků, Dan Miler a Kikán. Nejlíp zajel určitě Dan, kterej vytočil slušnou 360 jak přes funbox tak i přes spinu, přidal k tomu ještě svůj oblíbenej handplant a další věci a bylo z toho nakonec 14. místo, těsně za branami finále. Vondras zajel svou klasiku, takže 360ky, nějaký walltapy a spadly mu nohy při tailwhipu. Ale na to, že se Tomáš v parku projel tak 10 minut před závodem, tak slušná práce. Vůbec to nesedlo Kikánovi, kterýmu se hned na začátku nevyved turndown přes funbox a od toho se už odvíjela celá jeho jízda. Mástry stejně jako v Praze zabil svým stylem a parádníma trikama anglickej Mike Miller, jeho 360 lookback, 360 tabletop či tailwhipy si ze Štvanice jistě každý pamatuje.

Nejostřeji sledovanou kategorií byly samozřejmě Pros, kterých se tu nakonec sešla taky početná parta. Největšími hvězdami byli bezpochyby Ryan Nyquist, Allan Cooke, Corey Martinez, Bruce Crisman, Dave Osato, Hannu Cools a další. Kvalifikace se jela za úmornýho vedra a nikdo to nijak zvlášť nehrotil. Vyhrál ji Corey Martinez se svýma oboustrannýma 360kama přes spinu, tailwhipama a kde čím. Ve finále se to vyhrotilo o poznání víc. Velmi překvapil Ben Wallace z Anglie, kterej dával tailwhipy na všem, ze všeho a do všeho, odjel čistě doubletailwhip na funboxu i doubletailwhip 180 radius to bang, velkej a nečekanej náser od Bena Wallace. Nakonec z toho bylo dokonce 2. místo. Dave Osato, kterýho jsem si za těch pár dnů na Štvanici a tady v Kolíně docela oblíbil, si opět tak flegmaticky pojížděl po parku a tuhle vytočil 720 na spině, tamhle dal beko a tady 360 tailwhip, na závěr svý jízdy si napodruhý dal přes spinu něco, co bych nazval asi jako tailwhip to 360 tailtap!!! Nehorázná věc. Bruce Crisman si jel svou klasiku, takže parádní vysoký 360 na spině, nějakej ten suicide, wallride to barspin a halfcab přes spinu. Corey Martinez ve finálku nezajel tak čistě jako v tréninku, avšak sázel o to vostřeji. Téměř se mu podařilo odjet barspin to icepick to barspin out na určitě aspoň 1,5 metru vysokým subboxu, dal si wallride to doublepegger to barspin out na největším wallridu a spoustu dalších vychytávek. Zkrátka Corey Martinez se ukázal v plný parádě, radost koukat. Allan Cooke taky hrotil slušně. Zavdal backflip barspin transfer, barspin to walltap, tailwhipy, truckdrivera a další věci. Na pochybách v parku rozhodně nikoho nenechal Ryan Nyquist. Jeho obrovský flairy, stoprocentně jistá 720 přes funbox i přes spinu, doubletruckdriver, 540 barspin či 360 přes skoro metr a půl vysokej subbox, cokoliv dodávat netřeba. Ryan to tam prostě má. Zmínit ještě musím Kanaďana Dustina Guenthera, kterej ve finále spadnul hned v úvodu svý jízdy při transferu fastplant tailwhipem a dál už nepokračoval, ale kvalifikaci zabil ve velkým štýlu, když odjel nosepick nahoru na wallride a celkově zle nakládal.

Street tedy určitě nátěr jak svině. Jak to nakonec vše dopadlo se dočtete někde dole.

MINIRAMPA

Minirampa měla v Kolíně vynikající úroveň a to hlavně díky Ryanu Nyquistovi, ale nepředbíhejme. Kvalda profíků byla naplánována na čtvrtek, avšak z trochu záhadných důvodů se nejela. Spekulovali jsme, že tady je tak málo pro riderů (ve čtvrtek to tak skutečně vypadalo), že se pojede rovnou finále místo kvaldy a to až někdy v sobotu nebo neděli. Jako první proběhnul tedy paradoxně besttrick, kterej jsem neviděl, protože ve stejnou dobu se poprvý otevřel dirt, což mě nenechalo chladným a šel jsem si zalítat. Každopádně byly v mini údajně k vidění zvěrstva hrozný, například téměř odjetej doubletailwhip to tailtap od Dave Osata či Clint Millar a jeho čistej downsidetailwhip to nosepick. Tímhle kouskem snad i besttrick contest Millar vyhrál.

Kvalifikace minipro nakonec proběhla a to tuším v pátek. Největší nátěr ale přišel v sobotu, kdy se jelo finále. Absolutně nejvíc vše zabil Ryan Nyquist. Teď je mi už naprosto jasný, proč komentátoři občas Ryana označujou jako „the machine“. Ryan sázel opravdu jak nějaká mašina, neskutečně vysoký polety plný nejvíc hustejch triků, sérky typu 2 metry vysoká 360 onehanded tabletop, polet, doubletruckdriver, polet, 360 onehanded x-up, obrovskej flair, nosepick to doublebarspin, manual nahoru, backflip suicide, polet, 720, downsidetailwhip, ... Takhle a podobně vypadaly Nyquistovy jízdy, všechno čistě, všechno s přehledem. Jednoduše neuvěřitelný. Kromě tohohle panáčka slušně zadiktoval třeba Mark Webb, jeho flairy si s Nyquistovejma téměř v ničem nezadaly a k tomu přidal samozřejmě spoustu další věcí. Dave Osato kromě svých klasik typu 360 tailwhip či 720 odjel doubletailwhip to tailtap. Paddy Gross dával tailwhip to doublepegger na subbox, 360 tailwhip, nosedive 360, 360 tailwhip to tailtap a podobný vychytávky. Pascal Guerard odjel tailwhip to topside doublepegger na spině, Bruce Crisman parádní vysoký 360, onehanded x-up a další věci. K vidění toho bylo ještě mnohem víc, ale hlava už to trochu nebere. Minirampa ale určitě největší peklo a společně s dirtem se stala ozdobou kolínskýho contestu.

Z našich jel mini Kikán a Dan Miler. Oba experty. Do mástrů byl přihlášenej Honza Jílek, ale v tréninku si při tailwhipu přivodil výron kotníku a bylo po všem. Velká smůla pro Honzu, kterej si dělal naděje i ve vertu. Kikánovi se opět nijak nezadařilo, zato Danovi vyšla jízda v kvalifikaci výborně a bylo z toho první místo. Před finálem měl ale Danek spoustu nepříjemností, jakože píchnul, přetrh řetěz a zlikvidoval převodník a podobně a pořád lítal z mini do stanu něco ladit a zas zpátky jezdit. Možná proto mu finále až tolik nevyšlo, hned na začátku se rozbil při 360 přes spinu (ačkoliv ji v tréninku dával s největším přehledem) a celá jízda tím byla už poznamenaná. Ale i tak super práce od Dana Milera a nakonec snad 3. místo, ale nejsem si jistej.

DIRTJUMP

Už minulej rok byl v Kolíně připravenej luxusní dirtovej plácek a letos připomínaly dirtový skoky umělecký dílo. Markus Hampl společně s Benny Korthausem postavily skutečně něco naprosto parádního, radost koukat, radost jezdit. Místo dropíku byl tentokrát nizoučkej trochu lavicovej dablík na rychlost, mohl mít okolo 4 metrů (některý panáčci na něm dávali třeba nohand nebo 360). Mimochodem v něm byla papírová cedule, na který bylo napsaný "NO MOUNTAINBIKES 24 H.", yeaaahhhh. (V neděli, kdy už byl dirt otevřenej, se místní mtb ridři objevili v hojným počtu a náležitě ukázali, proč tam ta cedule nutně musela bejt). Po něm následoval slušnej polet podobnej jako minulý rok, pak opět rozdvojka a tedy dva trasnfery ovšem z jednoho nájezdu, lítalo se převážně doprava. Následovala vlnka na přizvednutí a záludnej docela dlouhej a nízkej dabl, na kterým se to opět spojovalo, poslední skok byl potom kraťoučkej dabl s širokým a permanentně měkkým dopadem na ty největší psycha. Zkrátka nádhera a ještě jednou nádhera, avšak ne úplně nejjednodušší a poměrně dosti technický.

Do dirtu nastoupilo nakonec 19 riderů, kteří si to rozdali v kvalifikaci, ale protože postupovalo 20 lidí, dali si to ve finále ještě jednou. Kromě známých tváří se zde objevily taky některý v podstatě neznámý jako je Alejandro Caro z Kolumbie a Matt McLeod z Jižní Afriky (!!!) a oba slušně zamíchali pořadím. Osobně mě potěšila účast Alexe Dropsyho z Francie, většího štýlaře aby člověk pohledal.

Nejvíc v očekávání byl určitě Ryan Nyquist, nicméně Ryan možná neměl ty jumpy tolik najetý (dirt byl v podstatě celou dobu zavřenej, otevřel se až večer tak hodinu před kvalifikací) a vůbec mu to nějak nesedlo. V kvalifikaci skončil až na 12. místě a ani ve finále to nebylo úplně ono. Odjel sice věci jako 720 nebo backflip onehanded x-up, ale jenom jednou se mu povedlo naskákat všechny jumpy. Celkově bylo vidět, že je zvyklej trochu na něco jinýho. Trápil se i Allan Cooke, přesto od něj byly k vidění triky jako doubletailwhip, backflip onefooted x-up, truckdriver to nofoot, nothing cancan, samozřejmě tailwhipy a podobně. Allan se od doby kdy vyhrál Xgames dirt slušně vypásnul, ale přesto bylo vidět, jak skvělej je to jezdec a jak to tam má. Velmi hustě nakládali architekti skoků, tedy Markus Hampl a Benny Korthaus, kteří to měli zatraceně najetý. Benny kdoví proč nenastupil do finále, ale v kvaldě dával třeba backflip tunrdown nebo jeho mega hustej 360 tailwhip téměř do supermanu. Hampl točil 360 se vším možným na všech jumpech, odjel dokonce i 360 superman seatgrab!!! Francouzští týpci, Bibi a Dropsy, zadiktovali ve velkým stylu. Radost pohledět. Bibi točil třeba doubletruckdrivera, backflip x-up, superman onehand, 360 tabletop onehand, 360 tailwhip a dařilo se mu jako jednomu z mála trikovat na všech skocích. Alex Dropsy je kapitola sama pro sebe, kdo ho viděl loni, tak ví, kdo ne, tak o hodně přišel. Tenhle brakeless rider nakládal neuvěřitelně stylový a protažený triky typu 360 turndown, 360 téměř fullxup, unturndown to turndown, 360 turndown to tabletop, backflip a tyhle věci točil dokola v různých kombinacích. Kye Forte stejně jako na Štvanici ukázal svou extra třídu, jako jedinej dával s přehledem 360 na předposledním jumpu a jeho sérky vypadaly třeba takhle: backflip turndown, 360 tabletop, 360, tailwhip. Pokaždý čistě a ve stylu, občas to proložil opposite 360, zkrátka Kye Forte rules! Alejandro Caro. Z tohohle týpka opravdu nejeden z nás nechápal. Triky typu backflip onefooted x-up, backflip turndown, backflip nofoot to turndown či decade byly pro něj rutina a Alejandro k tomu přidal ještě třeba neuvěřitelnej tailwhip to superman indian, což vypadalo naprosto psycho, decade to x-up a v besttricku vyslal naprosto ladně flipwhipa na největším jumpu. Co dodat. A ještě tu byl Afričan (mimochodem blonďatej:-))) McLeod, kterej taky točil backflipy se vším možným, tailwhipy, superman seatgraby, 360 comba, všechno ve stylu a čistě.

Z našich se dirtu účastnil pouze David Pánka, kterej si dával svoje triky typu superman seatgrab, barspin to x-up a občas mu vyšla 360 x-up na posledním jumpu.

Zkrátka dirtjump byl v Kolíně nejvíc a ještě jednou nejvíc.

Tak takhle vypadaly hlavní disciplíny, který jsem sledoval. Kromě toho samozřejmě proběhl flat a vert. Ve flatu se dle Hasákových slov sešla velmi slušná konkurence, většina světových pro riderů byla přítomna. Víc toho ale asi nepovím. Hasák jel mástry a skončil snad na slušným 5. místě, údajně ale nebyl úplně spokojenej a mohl být i výš. Vert byl v Kolíně určitě nejslabší disciplínou. Nastoupilo do něj minimálně lidí, v profíkách snad jenom 5 nebo 6, mezi nimi i Ryan Nyquist, kterej i ve vertu slušně zadiktoval. Víc toho ale opět nevím, v podstatě jsem to nesledoval.

Tradičně velký jsou v Kolíně večerní kalby. Nejinak tomu bylo i tentokrát. Opět se objevila bandička Švédů a taky potom Němci (loni jsme je rovněž pokládali za Švédy), kteří jako vždy pálili obrovský ohně, ve kterých mizelo kde co. Letos však nezůstalo pouze u nákupního vozíku, ten se stal už běžnou součástí, ale přidali k tomu v sobotu večer i horský kolo (to by jeden nevěřil, jak hezky hoří), asi třímetrovej a přes půl metru tlustej kmen od stromu a nakonec přitáhli celej strom, kterej vzali kdo ví kde a postavili ho přímo doprostřed vatry. No vypadalo to jak hořící vánoční stromeček i s dárkama (horský kolo, nákupní vozejk,...), zkrátka nádhera. Nicméně místní securiťáci proto zjevně neměli pochopení, najeli do kempu s celou hasičskou jednotkou a po velkých dohadách s šéfkou ohně (ano šéfkou, hlavní postavou a iniciátorem okolo vatry byla holka), která je slušným způsobem fuckovala, naběhli hasiči a oheň uhasili. Prostě velmi zajímavá podívaná.

Celkově Bmxmasters 2005 vynikající akce, kterou určitě stálo zato navštívit. Srovnám-li s pražským mistrovství světa, vítězí asi Kolín, sice tady nebyla ani polovina jezdců co v Praze, ale přece jen ten dirt, minirampa, kemp a kalby... Výbornou záležitostí byl taky takzvaný „Riders lounge“, kam měli přístup jenom jezdci a na kartu, kterou člověk dostal při registraci, se tu fasovali nealko drinky a nějaký ovoce. Bez týhle vychytávky bysme všichni měli podstatně těžší život, studená kolča ve vedru jak svině zatraceně bodla.

V Kolíně se pořádají velký mezinárodní contesty každoročně, všem doporučuju se na tuhle akci vypravit.