By: "mailto:mosnik@bmx-jicin.com"

Fotky: flickr.com, kronikenergy.com, ridebmx.com, etc.

Rozprával: Kurt Hohberger – bmxunion.com

Je jisté, že spousta lidí má na KC-ho špatný názor. Nebudu lhát, že jsem si o něm taky myslel svoje. Všechno se změnilo, když jsem se s ním setkal v Las Vegas. KC je pohodovej a hodnej týpek. Nenapadá mě, jak jinak bych ho popsal. Vím, že jeho jméno je ve světě BMX pojem a že tohle interview to dokonale prověří. Myslím, že se vám to bude líbit. Nezapomeňte mu v komentářích pod tímhle článkem vyjádřit svůj obdiv a nebo klidně anonymní nenávist, nemyslím, že by ho to mohlo nějak rozhodit.

Jméno: Kelley Condie Badger Jr.
Narozen: 2. července 1982
Bydliště: Tempe, Arizona
Sponzoři: Kink bike co, Odyssey, Etnies, Kronik energy, Kore bike shop.

Jak dlouho jezdíš?

Dost dlouho na to "https://www.watchma.me/roger-dubuis-replica/", abych stihnul udělat milion turndownů.

Vzpomeneš si, co poprvé vzbudilo tvůj zájem o BMX?

První bmxko jsem dostal když mi byly 3 a první den, co jsem se naučil jezdit bez přídavných koleček, jsem najel do kufru zaparkovaného auta, myslím, že jsem měl tenkrát zastavit. Když mi byly 4, dostal jsem čtyřkolku a musel jsem si rozdělit čas na motorizovaný a nemotorizovaný, dokud mi nebylo 7 a já viděl v kině film RAD (pozn red.: americký béčkový hraný film z roku 1986 o životě ridera BMX) a já chtěl díky tomu jezdit bikros. Chtěl jsem být jako Cru Jones (pozn.: hlavní hvězda filmu RAD). Když mi bylo 8, můj taťka našel lokální bikrosový oddíl a já jel svůj první závod. Skončil jsem hned 3 a propadnul BMX na celý život.

Už nějaký čas jsi profesionální rider, kdo byl tvůj první sponzor a jak jsi k němu přišel?

Prvním sponzorem vždycky byli moji rodiče; nemůžu jim dost poděkovat za jejich podporu, když jsem byl mladší. Nemůžu ani vyjmenovat, čím vším kvůli mýmu koníčku museli projít, třeba cestu autem přes půku států do nějakýho zapadákova na bikrosový závody. Mě neustále zaprasenýho z pouště, kde jsem stavěl a jezdil trailsy, nespočet mých vážných zranění, můj vyhazov ze střední, když jsem místo výuky běhal budovat trailsy, když bylo po dešti, později když mě vyhodili z vejšky kvůli častým roadtripům, na který jsem jezdil, rodiče mi vždycky byli oporou a nikdy se na nic neptali. Nicméně myslím, že prvním sponzorem byli A-1 bikes, když mi bylo 14. Byli jsme tenkrát co-sponzorováni Free Agentem a já si myslel, že je to ta nejúžasnější věc na světě. Všichni z týmu měli jednotný dresy a dostávali jsme kola Free Agent se slevou. Paráda.

Jak to vypadá teď s Kinkem, nějaký změny na tvým signature rámu, tripy, nový video (přestože zrovna vyšlo Safety First video), nebo je cokoliv podobnýho zajímavýho, co chystáte?

No upřímně, Kink je na tom momentálně nejlíp od doby, co jsem za ně začal jezdit (jo je to už 7 let). Byl jsem s nima, když na tom byli dobře, i když to vypadalo, že Kink půjde ke dnu, ale momentálně všechno šlape, jak má. Všichni co v Kinku pracují to v dobrým smyslu slova zabíjejí. Zack Phillips (pozn.: majitel Kink Bike Co) je očividně business kouzelník (btw. držitel ceny drobný podnikatel roku!). Reez (Kink sales manager) by moh dělat úspěšnýho pasáka bezzubýmu jednonohýmu transvestitovi, Aaron (Kink art director) je skvělý designér a Tony Hamlin vyřizuje reklamace. A hlavním důvodem, proč se u Kinku všechno tak skvěle daří, jsou Jay Roe (Kink TM) a Matt Antes, kteří vložili svoje srdce a duši, jednak aby jsme my týmoví jezdci byli šťastní a také, aby Kink vyráběl produkty, ze kterých jsou všichni na větvi. Oni prostě v těchhle směrech odvádějí skvělou práci. A tým funguje skvěle, jeho výsledky hovoří za vše. Co se týká nových produktů, na kterých se podílím, tak už je venku nová verze mých signature řidítek, jsou teď jinak zeslabované, jsou svařovány až po tepelné úpravě, což obojí snižuje váhu, aniž by se jakkoli snížila jejich pevnost a odolnost, prostě nejlepší řidítka vůbec. Začali jsme taky s novým designem mého signature rámu Lost Dutchman, jsem pořád ještě hotovej z toho, že mám svůj signature rám a řidítka, a fakt že se to bude vyrábět dál a že mě nechají podílet se na inovacích, mi přijde úplně neuvěřitelný.

A co s Odyssey, objevíš se na všech tripech, videjích, nějaký zákulisní novinky?

No hodně jsem s Jimem Bauerem promluvil do některých designů a z téhle spolupráce vzniklo parádní barevný vyvedení některých produktů, například designy Junior sedel nebo některých součástek v měděné barvě, stejné jako byla první edice mého rámu. Co se týká tripů a videjí, tak jsem u Odyssey vedenej jako flow rider, takže nemusím makat jako plnohodnotný pro rider, ale vždycky rád s něčím pomůžu, když se mi chce nebo když to je potřeba.

Byl jsi nějakej čas na praxi v Odyssey, pokračuje tahle spolupráce i nadále nebo už za ně jenom jezdíš?

Praxe v Odyssey pro mě byla úžasná příležitost, zároveň jako umělce, tak jako bike ridera, který je zvědavý, jak to funguje v bike průmyslu. Myslím, že si lidi dost neuvědomují, kolik práce musí firma vložit, aby vytvořila nějaký produkt, natož aby vytvořila kompletně nový design revolučního výrobku úplně od nuly, aby byl funkční a odlišný od ostatních firem na trhu, což je to, co Odyssey stále rok za rokem dělá. Práce v Odyssey mi umožnila vidět přesně, jak věci fungují, stejně tak jako možnost se učit od jednoho z mých uměleckých vzorů Jima Bauera (pozn. red.: Jim kromě toho, že je pro rider Metal bikes, Odyssey, Duffs a Lavar clothing, je u Odyssey uměleckým ředitelem a team managerem). Čehokoli se Jim dotkne se obrazně řečeno mění ve zlato a pro mě bylo požitkem motat se kolem něj po 4 měsíce a troufnu si říct, že společně jsme přišli se spoustou úžasných věcí, na který jsem jako součást tvůrčího týmu patřičně hrdý ... jako třeba loňský katalog, vzhled současného webu, stejně jako pár dalších věcí. Před tím jsem Los Angeles úplně nenáviděl, ale teď jsem zjistil, že ti lidi a ta scéna tam mi chybí. To léto jsem se o sobě hodně naučil a uvědomil si, co chci v budoucnu dělat, ještě jednou děkuju za tu příležitost Jime. Od loňského léta jsem toho zřejmě neudělal tolik jako na praxi v Odyssey, ale jak jsem již řekl Jim a já stále spolupracujeme na vizích jak pro Odyssey tak pro moje signature věci v Kinku a doufám, že tahle příležitost bude trvat co nejdýl.

Během let jsi měl pár signature parts, kterou z nich máš nejoblíbenější a proč?

Tak především pořád nemůžu uvěřit, že mám vůbec nějaký signature parts, lichotí mi, že jsem dostal příležitost vytvořit něco, co je spojeno s mým jménem, a ještě víc mi lichotí, že všechny tyhle produkty jsou tak dobře přijímány. Takže děkuju všem, co si kdy aspoň jednu z těch věcí koupili. Ale vážně. Nejvíc jsem hrdý na na rám (pozn. Lost Dutchman), vím, že na něm není nic divnýho ani ujetýho, ale je to kolo a kola by divná a ujetá být neměla. Bylo 100% na mě, jak rám navrhnu, dokonce i jsem osobně designoval i písmo, každý kousek toho rámu, je přesně to co od kola očekávám, lidi z Kinku stáli za mnou a vyrobili ho tak, jak jsem chtěl. Je fajn, že se lidem líbí věci, který tvořím. Přesto mě vždycky dostane, když na tom rámu někoho vidím jezdit. Je to něco, na co si asi nikdy nezvyknu. Ha ha.

Četl jsem o tobě hodně zajímavý anonymní komentáře jako že jsi "nejlínější profík vůbec" a jediný co děláš, jsou xka a turndowny. Chtěl bys říct něco na svoji obranu?

Haha jo! Jsou to paka! Ne kecám, neberu si nic z toho k srdci. Čet jsem to a myslím, že je to pěkně ironická poznámka. Ale ať si dělaj svoje a já si taky budu dělat to svý. A pro lidi, kteří říkají, že jediný co dělám jsou xka a turndowny...jo máte pravdu! Jezdím prostě na kole a dělám to, při čem se cítím dobře a co mě baví, což vysvětluje tolik x-ek a turndownů, je to prostě zábava! Nemůžu si pomoct... třeba kdyby mě napadlo jezdit pomalu a dělat smith grindy na nízký hraně do 180, tak ti co tohle jzdí, by mě měli rádi, ale ti, pro něž jsem vzorem, by mě začali nesnášet. Je to prekérní situace. Život tě naučí, že se nikdy nemůžeš zavděčit všem (a člověk by se o to ani neměl pokoušet).

Dovedu si představit, že si v tomhle ročním období ceníš života v Arizoně; zatímco píšu tuhle otázku, tak tady u nás v Minessotě je 6 stupňů pod nulou. Co máš nejradši na místě, kde žiješ?

Žít v Arizoně je nejlepší. Máme tu parádní betonový parky, dobrý trailsy, když znáš správný lidi, úžasnej street, stejně tak dobrý jídlo, bary a univerzitu, na kterou z bůhví jakýho důvodu chodí nejhezčí holky ze země. Miluju to tady, ale stejně jako z kterýhokoli jinýho místa, je dobrý čas od času vypadnout a pro mě není nic lepšího, než strávit v létě pár měsíců v Northwestu (Portland), což je pravý opak Arizony.

Kdybys moh jezdit jedinej park, jedinou lajnu trailsů a jedinej streetovej spot po zbytek tvých dní... který tři místa by sis vybral?

No tak park by to byl Chandler bmx park, je téměř dokonalý (jen tam neměli přistavět ten stupidní sub box!) Trailsy – třebaže jsem tam nikdy nebyl, musím říct Catty woods v Pennsylvánii, tamní týpci vložili obrovský množství času a úsilí do vybudování perfektního trailsovýho spotu. A pokud jde o street, tak s mými přáteli na jakýmkoli místě s nějakým svahem... moje starý kosti už nemají rády dopady na placku.

Kdybys mohl jet na road trip s 5-ti lidma a jedním filmařem. Koho by sis vybral, kam byste jeli a proč?

Ryana Shera, Sama Burose, Seana Sextona, Billy Franevskyho, Adama Bakera a Boyda. A myslím, že bych nejradši jel do Evropy... nějaký streetový spoty, trailsy, kočičky, a pivo, s takovou partou by to moh být úžasnej trip.

S kterýma lidma každej den jezdíš, a kdo podle tebe stojí za pozornost?

Sam Buros, Loofa, Frank Parks, Chadwick, Shane Reider jsou typové s kterýma obvykle jezdím, jinak myslím, že letos si nejvíc pozornosti zaslouží Shane Reider, tenhle týpek je schopnej všeho, co si usmyslí. Ale můj zdaleka největší oblíbenec, na jehož ježdění se poslední dobou hodně dobře kouká, je Chase Zink. Kluci ze středozápadu a Vinyl BMX vědí, ale je třeba říct, že tenhle člověk jezdí naprosto úžasně... nejlepší styl, jezdí rychle a skáče vysoko, a co je taky důležitý, je to výbornej člověk na zakalení.

Dostal jsi se v BMX k něčemu, co tě opravdu vyděsilo?

No nejvíc strašidelný a zároveň vzrušující pro mě byl Red Bull Elevation contest ve Whistleru, přijeli jsme tam s Ryanem Sherem někdy kolem půlnoci v den před závodem a vyběhli nahoru ten kopec ve tmě jak uhel, aby jsme si prohlídli ty trailsy. Vypadaly OBROVSKÝ a ta hora na který stály, se pomalu ani nedala vyjít... Představa, že bych měl sjet tenhle krpál samotnej, mě děsila natož ještě během toho lítat obří trailsy. Oba jsme tu noc nemohli spát a vstali jsme už kolem 7 a byli jsme první dva lidi na tréninku, trailsy ale fungovaly perfektně a dopadlo to nakonec tak, že to byl jeden z nejzábavnějších dnů, který jsem na mým kole v životě zažil a noc po závodě byla taky skvělá. Jestli jste někdy byli ve Whistleru, nebo na nějaký akci pořádaný RedBullem, tak jistě víte o čem mluvím a kombinace obojího je recept na nejzábavnější den vašeho života...během posledních dvou let jsem ve Whistleru na Elevationu zašil dva nejlepší víkendy mýho života. Celej den jezdíš úžasný trailsy, uvolníš se a celou noc pak paříš s krásnejma kočičkama. NEJLEPŠÍ VÍKEND VŮBEC. Musím říct díky Jay Mironovi a všem, co se na tom podíleli a zorganizovali takovej kontest a pozvali někoho jako mě, kdo dělá jen x-upy a turndowny ha ha.

Je něco, co bys letos rád podniknul, k čemu jsi dosud neměl příležitost v souvislosti s BMX?

Opravdu rád bych se vydal někam za moře. Kdykoli jsem měl takovou příležitost, tak mi něco stálo v cestě, jako škola a podobně, teď v květnu bych měl (konečně) promovat, tak snad budu mít konečně příležitost něco takovýho podniknout. Evropa mě děsně láká, umění, kultura, stejně jako tamní ježdění jsou věci, na který jsem šíleně zvědavej a já to chci všechno prožít na vlastní kůži... doufám, že se mi letos podaří to uskutečnit.

Kdybys mohl změnit cokoli na BMX, co by to bylo a proč?

Opravdu nesnáším současný trend ježdění pomalu. Jezdíme sakra na kole! Příjde mi absurdní, když vidím, že třeba nejnovější styl, který se razí ve skateboardingu je rychlejší než to, co se momentálně jede v BMX. Jsem vděčný lidem jako je Sean Burns, kterej se s tím nemazlí, jezdí rychle a skáče různý nesmysly. To je to, o čem by ježdění na kole mělo podle mě být a ne jezdit tak pomalu, že se ve feeblu sotva sesuneš z nizoučký hrany. Máme pedály a řetězy z nějakýho důvodu a jestli si někdo myslí že ne, tak ať jde raději jezdit na koloběžce.

Co myslíš, že bys dělal, kdyby ses nikdy nedostal ke kolu?

No, zřejmě bych dělal stejný věci, který dělám, když zrovna nejezdím, akorát bych na ně měl víc času, umění, kámoši, učení se všeho a o všem a pořád se bavit. A na vrcholu toho všeho, kdybych nejezdil na kole je, že bych odpromoval na univerzitě, našel bych si normální práci a řešil bych víc problémů, jaký mají normální lidi. Momentálně jsem rád, že jsem doposud úplně nedospěl.

Pokud si dobře pamatuju, tak pořád ještě studuješ na vejšce, co pak budeš chtít dělat, kdy myslíš, že to doděláš a jaká je tvoje představa ideální práce?

No v květnu bych měl odpromovat na Arizonské státní univerzitě s bakalářským titulem z výtvarného umění. Ale po promoci bych chtěl ještě pokračovat. Zjistil jsem, že mě učení vlastně baví, a na současným trhu práce a příležitostma, který bych měl, si myslím, že bych si měl udělat ještě vyšší vzdělání. Získání magisterského vzdělání ve výtvarném umění, by mi umožnilo vyučovat na jakémkoli stupni školy (střední, univerzita..), pak bych ještě mohl dosáhnout akademické hodnosti v komerčním designu jako nástavbu na výtvarné umění, což by velmi rozšířilo možnosti mého uplatnění a dovolilo mi, abych si mohl vybrat práci, kterou opravdu chci dělat a která mě by mě bavila. Perfektní práci si představuju tak, že budu dělat v týmu lidí, kterých si budu vážit a od kterých se budu moct něco naučit a to samozřejmě v oblasti, která mě zajímá, jako kola a umění. Práce v Odyysey předchozích pár měsíců mi určila směr, kterým se chci ubírat. Teď mám zatím jen naději, že snad nebudu nikdy o hladu. ha ha

S kolika holkama jsi doposud spal? Máš nějakou zábavnou historku, jak jsi sbalil holku?

Před nějakou dobou mi jeden můj kámoš dal dobrou radu, nejdůležitější část užívání si s holkama a pokračování v užívání si s holkama, je nemluvit o tom. Ale musím říct, že mi to zatím jde dobře. Potkal jsem pár úžasnejch holek a samozřejmě pár špatnejch, od každé z nich jsem se myslím naučil něco, co ze mě může udělat lepšího člověka. A co se týká zábavných historek z balení holek... jsem prostě sám sebou a stejně tak jako lidi na internetu, mě i ženský občas milují a občas nenávidí, takovej je život ha ha... ale rozhodně si myslím, že si mnohem líp stojím u holek, než u lidí, kteří mě propírají v internetových diskusích. Beru to tak jak to je.

Kolik striptérek nebo lehkých holek sis v životě koupil?... samozřejmě na party nebo něco takovýho.

Život v Portlandu během několika prázdnin ti opravdu dodá zájem o striptérky, mají tam jakýkoli typ holky, kterou sis zrovna ty představoval pro stripýz. Během let moje láska k ženám zůstala stejná a nejinak to mám se striptérkama, co mám říct, prostě miluju ženský s velkýma prsama až po lehký holky... Doposud jsem se ve svým životě nedostal do bodu, kdy bych si musel zaplatit za sex a jestli k tomu jednou dojde tak poznám, že se moje dny na tomhle světě jsou sečteny. ha ha

Dostal ses někdy do rvačky, byl jsi zavřenej, nebo něco podobnýho?

No dostal jsem se do pár barových bitek a pár podobných situací, ale nikdy to nebylo nic osobního, nejsem násilná povaha, jak říká Ryan Fudger "víc pohody míň stresu" což mě nejlíp vystihuje. Barovým rvačkám se člověk nevyhne, ale většinou se mi při nich podařilo žádnou neschytat, stejně tak jako uvěznění... Byl jsem jen zatčen a spoután policií za to, že jsem jezdil na kole ve skateparku... ale v opravdovém vězení jsem nikdy nebyl.

Co je doposud tvým největším životním úspěchem?

Řekl bych, že všechny ty příležitosti, které jsem v životě dostal ohledně ježdění na kole, jsou mým největším životním úspěchem, když mi bylo 16, ani ve snu by mě nenapadlo, že se za 10 let dostanu tam, kde nyní jsem. Jsem opravdu šťastný za to co mám, a zároveň hrdý na to, čeho jsem dosáhl. Nevím, kdy jsem zaprodal svou duši ďáblu... ale doufám, že jednou tu mršku dostanu zpátky. He he, ne kecám. Jsem prostě jen vděčný za příležitosti, který mi přišly do cesty, a vděčný všem, kteří mi umožnili je uchopit.

Jakou muziku posloucháš?

Poslouchám všechno od hip hopu přes country po electroniku (samozřejmě vtip hah). To záleží na náladě/situaci, v níž zrovna jsem. Pro mě je muzika jako život, člověk se nechce zaškatulkovat do jedný věci. Mnohem zajímavější je mít povědomí tak trochu o všem, než znát jen jednu specifickou věc. Nikdy nemůžeš vědět, kdy se ti bude nějaká informace hodit....a vždycky se můžeš víc naučit.

Viděl jsi v poslední době nějaký zajímavý filmy?

Poslední film který jsem viděl byl Twilight (Stmívání) s mojí drahou kamarádkou Jen, mojí sestrou Rey a mámou Stacy. Film mi nepřišel nijak úžasný, ale viděli jsme to v malinkém divadle v Edmonds Washington, což je městečko severně od Seattlu a jestli jste ten film viděli nebo znáte tu knížku tak víte, že děj se také odehrává právě v takovém městečku ve státě Washington. Takže vidět tenhle film s lidmi který miluju, který tak často nevidím na vrcholu blaha a 50 12-ti letých holčiček, který piští a hihňají se pokaždé, kdy se Robert Pattinson jako Edward objeví na scéně... to pro mě byl nezapomenutelný zážitek.

Kdybys mohl strávit jeden den s kýmkoli živým, mrtvým nebo imaginárním, kdo by to byl a proč?

Kdyby to šlo, strávil bych ten den s mým tátou. Umřel, když mi bylo 18 a já bych s ním moc rád zas strávil aspoň chvilku. Myslím, že by byl hrdý na to, v jakého člověka mě vychoval, a bylo by úžasný jen tak si jezdit v jeho Porsche celej den a dělat věci o kterých jsme vždycky mluvili a neměli nikdy šanci je uskutečnit. To by bylo nejlepší.

Trávíš hodně času na internetu? Jaký máš oblíbený stránky? Slyšel jsem, že Youporn je mezi profíky poslední dobou velmi oblíbený...

Ha ha naprosto. Minulý rok jsme neměli televizi a já zjistil, že na internetu můžeš zadarmo vidět v podstatě jakýkoli film nebo tv seriál. Od tý doby to byla jízda a my jsme u toho byli pořád přilepení. No a díky internetu jsem měl možnost vidět spoustu neuvěřitelných věcí.

Kdybys mohl být sponzorován nějakou firmou mimo BMX, koho by sis vybral a proč?

Nějakou banku nebo něco podobnýho, která by byla schopna mi dát velkej balík peněz, vím, zní to hrabivě, ale kašlu na to. Vím, že není možnost výběru... takže dokud sním, můžu mít i velké sny! Chtěl bych vlastnit dům nebo prostory, kde bych mohl vystavovat, ale to si momentálně nemůžu dovolit.

Existuje něco, co o tobě lidi nevědí, ale vědět by měli?

No většina lidí to o mě asi ví... ale já opravdu neberu vůbec NIC vážně. Život je pro zábavu. Není žádnej důvod, aby jsme se zbytečně stresovali.

Máš na závěr nějaký provolání nebo děkovačku?

Děkuju mým rodičům,audemars piguet replica watches každýmu, kdo mě kdy podporoval v čemkoli, co jsem dělal, děkuju všem arizonským riderům, scéna tady se víc a víc zlepšuje, děkuju všem mým sponzorům, Kink, Etnies, Odyssey, Kronik, velkej dík Ryanovi a Sáře z Kore shopu, vy jste opravdu ryzí typ lidí, který jsem kdy poznal. Děláte pro arizonskou scénu víc, než si vůbec uvědomujete. Díky!! A děkuju všem mým přátelům, že mi pomáhají, abych si udržel veselou mysl a zbytečně moc nepřemýšlel. Ha ha, a děkuju Kurtovi za tenhle rozhovor... už se nemůžu dočkat, až si přečtu příspěvky do diskuze... ha ha ha.