Letošní podzim po počátečních sněhových hrátkách ukazuje velmi příjemnou tvář, která přímo vybízí k ježdění. V sobotu 28.11. jsme se vypravili pojezdit na milovickou bikrosku a v plánu byl také Shibak. Sestava slušná, Hout, Kudr, Mates, Holmis, Dušan a Proktor, k tomu z Prahy dorazivší Mošnik a benátský drak Benzen neboli Beny. Bikrosku jsme ještě zmožený po pátečním večírku pohrotili zlehka, zábavnou vložkou byli jako vždy závody bez šlapání, tentokrát v profi stylu asi takhle. Kvalifikační jízda, všichni proti všem, v sedmi lidech při šířce dráhy tak maximálně pro 5 docela sranda. Po kvaldě rozdělení do skupin a systém bikrosový KOSO o finále, postupujou dva, zbytek do opravky, ze který postupuje vítěz. Tzn. pětičlenný finále, losují se dráhy, jede se americkým systémem na 3 finálový jízdy. Mára Černý by z nás měl radost. Jo a ještě pravidla, žádný nejsou, volný styl a jezdíme samozřejmě jen třetí a čtvrtou rovinku (jet od startu, končíme už v první zatáčce:-)). No srandy kopec, i přes velkou snahu ho odstavit vyhrál Kudrpes před Holmisem a Houtem. Po závodě ještě trocha šlapání, i přes kocovinu Hout nalítal celou dráhu, Kudrsynek vyměk a Holmis to tam pral na mezikozy jak o život. Přišla únava, zevlink, objevil se Beny a jelo se na Shibak. Tam jsme potkali místní partu, kluci lítali hlavně lavice, na rozježdění pro nejednoho z nás příjemná věc. Hout s Kudrem šli rovnou na hlavní lajnu, čtyři skočky, rychlost daná, trošičku měkčí, ale je to v poho. Všichni lehký pojezd, jen Kudr samozřejmě vyndává, 360 nebo rovně, to vyjde na stejno, takže ji tam točí o sto šest, občas trno, cancan či condor a na konci vysoký wallride do tablu. Holmis se toho taky nebojí a nakonec i Mošnik proskákává, dobře von. Jezdí se až do soumraku, který přichází sakra brzy, loučíme se, mizíme. Ani si nepamatuju, kdy jsem naposledy jezdil na konci listopadu, tipnul bych to na ještě na devadesátý a jičínskou bikrosku, to jsou věci. Dobrý to bylo, díky čau.