Text: Hout
Foto: Kudrsynátor, Hout
Po zastávce v New York City jsme se vrátili zpátky na Long Island. Počasí pořád bída, skoro celý pátek pršelo, ale jsme na Long Islandu, takže v klidu. V pátek dáváme zase pláž, večer se to vybralo, žádný stres. Akorát trochu fouká, vlastně docela hodně fouká, vlny jdou ke dvěma metrům, to je hustý. Přesto se nebojíme nic a v naprostý tmě s oceánem před nosem to dáváme, trochu zima, ale přesto dobrá noc. Ráno se budím do azura, Kudrsynek ještě spí, vlny pořád slušný, no hned to tam jdu zkusit, v takových vlnách jsem se už dlouho nekoupal, mám to rád. Moře paráda, co vám mám povídat, pak zima zima, oblíknout a jedeme na Panamoka trails. Ty jsou samozřejmě v pohodě, jakoby žádný déšť nebyl. Šejpujeme, trochu spravujeme, co voda vymlela a jdeme jezdit.
Objevují se další lokálové, jezdit s náma ale nejde nikdo, daj si brko (respektive takovou zvláštní fajfku, brka se tady nejedou), sedí, zevlujou, občas trochu něco poplácaj. My už to máme najetý, takže žádný stres, na pohodu si to dáváme. Ty lajny jsou opravdu dobrý, jen to chce pumpovat každý skok jak o život, aby měl člověk dost rychlosti. To je přesný opak oproti v podstatě veškerým trailsům, jaký jsme tady poznali, Catty i Posh mají rychlosti dostatek, člověk nemusí nic dělat. Na Panamoka rychlosti tolik není, občas na to zapomenu a člověk má pak sakra hoňku, aby na některých skokách nebyl krátkej. Tahám kameru a něco trochu točíme. Kudra kamera nebuzuje, vyndává 360 na největším jumpu, to není málo. Jezdíme tak nějak celý den, jsme fresh, baví to, paráda. Místní trailsy mají v podstatě pět hlavních lajn, které se aktuálně dají jezdit. Všechno je to docela technický a žádná lajna není nijak extra malá, EMO ani Baby lajna se zde nekoná. I když jedna baby lajna tady vlastně je, ale nebyla v moc dobrý kondici, jezdit ji nemá význam. Hodně toho je ještě rozestavěnýho či naplánovanýho, tenhle spot bude za pár let možná velká husťárna, kdo ví. K nalítání celýho spotu nám pořád chyběla jedna lajna s vysokým záludným step-downovým hipem a za ním je další dlouhý hodně vostrý hip doleva s úzkým dopadem, vůbec se nám do toho nechtělo.
Kudr si nakonec vybírá zvláštní transfer do menší prudký lajny, vůbec se mi nelíbí, jak je natočený ten nájezd, tyhle skoky nehážou dobře. Kudrsynek se nebojí nic, jde do toho, bere to moc krátkou stopou, letí nízko, drží to, letí daleko, rána... Jseš OK? Heh, noha... Kudr letěl čistou rovinu, vůbec to nebylo málo, je z toho naštěstí jen odražená pata, ale stejně stopka minimálně na týden a slušná invalidita. To jsme potřebovali, Kudrsan je z toho patřičně nešťastný. Co se dá dělat.
Končíme, potkáváme Nicka, bere nás k němu domů, což vděčně přijímáme. Vaří nám večeři, brambory na cibulce s grilovanou paprikou, špenátem a tofu, to bych v Americe nečekal, moc dobře. Dáváme pivko, oldschool videa typu Seek and Destroy či Trannsylvania s vynikajícím profilem Marka Mulvilla, to je pan jezdec. Nakonec telka a Rambo jedna, Nick vytuhává na gauči, Kudr vedle mě o 5 minut později, OK, party skončila, jdu do auta pro spacáky. Zavřu dveře, aby netáhlo a okamžitě mi to je jasný, zamčeno, zvenčí dveře neotevřeš. Zvonky se tady nenosí, telefon mám uvnitř, v ruce akorát klíče od auta, nahoře řve telka, Rambo je tam asi kosí. Pokouším se doťukat, bez šance, lezu na balkón a bouchám 20 minut na dveře balkónu nějaký 3 metry od Kudra a Nicka, nic, oba jak zabití, Rambo všechny vesele kosí dál. No to je super. Takže vyrábím v autě klasický letiště na punk pod sedačkou a lámu to tam.
V neděli žádný extra počasí, Kudr sotva chodí, já jsem rozlámaný, na ježdění ani pomyšlení. Jedeme se podívat na místní bikrosku, kde jsou v neděli vždycky lokální závody. Bikroska pěkná, malá, nenáročná, tak akorát pro nás řekl bych. Eliťáci by se na tom zabili, žádná o tom. Zázemí bikrosky na jedna, opravdu příjemné prostředí okolo. Však jsme nejednou v týdnu počastovali místní vždy čisté toiky naší návštěvou, hehe.
Pokračujem na trailsy, tady už pár lokálů, šejpuje se, jezdí se, griluje se, zevlí se, lesní klasika. Mně se do toho nechce, bolí mě všechno, ale tak jdu se svézt, je mi zima a chci se zahřát. Ze začátku slušná vytuhlá motanice, ale jak to bývá, rozjezdilo se to a cajk. Kudr je nepojízdný, věnuje se pivu a kameře, to je dobře, alespoň se něco natočí. Místňáci se hecujou do triků na nový baby lajně, která je ještě hodně měkká, 360 na prvním mikro skoku, nakonec dokonce beko na předek zadek, nechápu nic.
Jinak jezdí místňáci tak nějak všelijak. Opravdu pěkně jezdí jen Nick, ten to tam má, zbytek jsou slušní pankáči, jakože naskáčou všechno, občas i nějaký lehký triky vyndají, ale to štýlo a občasná nejistota... No co si budeme povídat, někdy nám s Kudrem zatrne a někdy se musíme zasmát. Obecně tohle platí pro všechny spoty, který jsme navštívily. Naprosté minimum stylových jezdců, jakých jsou spousty v Evropě, spousta nevýrazně jezdících lokálů, kteří tak nějak proskáčou všechno. Nejvíc nás ale baví takzvaní Holmesové, týpci se zvláštním štýlem na Holmese, kteří to tam obvykle mají, nakládají všechno, ovšem v opravdu zvláštním osobitým štýlu. Prostě na Holmese.
Navečer mě Nick hecuje ještě do poslední lajny s hipama, která nám s Kudrem chyběla. A tak teda jo, jdu to zkusit, pár pokusů a je to tam, není to žádný hrot, ale člověk musí být opatrný, dá se tam udělat chybka, jakože být kratší či delší. Každopádně moc dobrá lajna, jakou v lese nemáme ani náhodou a to platí skoro o každé lajně na tomhle spotu. Tohle místo se asi brzy stane jedním z nejlepších trailsových spotů vůbec, vzhledem ke svý poloze a vynikající hlíně patří už teď na absolutní vrchol. Viva la Panamoka.
Session končí za šera, loučíme se s lokálama, děkujeme a pomalu mizíme. Luxus pizza za 12 $ včetně dvoulitrový coltchy na cestu, parkujeme ještě na parkplatzu u knihovny, dáváme Human Traffic, Kudrsynek ještě neviděl, no to musíme. V půl 11 vyrážíme, na cestu Terminátor 2, to je stejně biják, letíme zpátky přes celý New York, který už je naštěstí v noci poklidný, kolem 2 parkujeme v Bethlehemu kousek od Posh, prší, dobrou noc.
Pondělí to samé, prší, nákup, knihovna, zařizování několika potřebných věcí, večer se ubytováváme u nových přátel v Bethlehemu, úterý auto do servisu, aby mi zcheckli převodovku, prší, zevlíme, trochu něco zařizuju k cestě do Texasu, bavím se diskuzí na bmx-street.com, to jsou zase věci, hehe, píšu tento report, měl bych se více věnovat naším hostitelům. V pátek nás čeká menší hudební festival kousek od Bethlehemu, v sobotu potom přejíždíme do Lock Haven na halloweenský jam, měla by být větší sranda, než na Catty Jamu. Mimochodem, Kudrsynek má slíbeno, že může povozit po louce Kellyho Bakera v Tommyho starý Toyotě, no to jsme zvědav. Dáme vědět.