Text a foto: Hout

Non-bmx blog o austinských a amerických specifikách a kuriozitách, o tom co vás tady překvapí, potěší nebo třeba nepotěší. Zkrátka o těch drobných rozdílech mezi naší malou zemí českou a velkou zemí americkou. Přemýšlel jsem, jak to celé pojmout a nakonec jsem se rozhodnul vše rozdělit do bodů, ať je v tom pořádek. A začneme u toho našeho zlata, tentokrát ovšem po americku.

1)

Pivo>www.replicashandbags.org.uk/Pivo

Pivo je v Americe různé. Dalo by se rozdělit do tří kategorií: Klasická Amerika, Pilsnery a veškerý evropský dovoz. První kategorie se nedá příliš popsat, čistě americké pivo má docela jinou chuť než naše, je hořčí a více kořeněné, chvíli trvá, než si na to člověk zvykne. Ovšem časem zjistíte, že vůbec není špatné. Pilsnery jsou všechno napodobeniny Plzně vyráběné v Americe. Je jich velký množství a vesměs se vyznačují tím, že chutnají jako voda a za moc nestojí. Nedoporučuji. Dovozu se dá najít spousta, belgický piva všeho druhu, německý, holandský, dokonce i Čech si přijde na své. Plzeň dostanete na spoustě místech, někde mají dokonce i točenou, u nás je ale nesrovnatelně lepší, čerstvější. Pak je tady Budvárek, v Americe nazývaný Czechvar, jelikož prohrál soudní spor o název Budweiser s americkou verzí Budvaru, která za nic nestojí. Mimochodem, Budvar vyhrál tento spor a smí užívat svou značku všude ve světě kromě USA. Přitom je nezpochybnitelné, že právě budějovický Budvar je jediný originál. Co dodat, americký buzíci. Kromě těchto dvou českých značek jsem tady narazil ještě na Žatec. Tohle pivo jsem doma snad ještě neměl a mile mě překvapilo. Velmi dobré. Klasická půllitrová flaška se moc v USA nevidí a nejvíc mě pobavil nápis Since 1004 (Od roku 1004), to jsem šel do kolen. V tý době tady běhali bizoni a indiáni snad ještě neznali ani kolo, hehe. Možná vás zajímají ceny. V hospodě stojí točená pinta (necelý pulitr) od 3,50 americký korun a více, v krámě dáte za nejlevnější 6ti pack trojek nějakých 5,50. Dobrého piva koupíte šestipack za takových 8-10 dollarů, zase mluvím o třetinkách. Za tyhle prachy dostanete Budvar i Plzeň. Spousta hospod a barů zde nemá točené pivo, což absolutně nechápu, ale je to tak. Lidem to nevadí a chodí stejně. Když už mají točený, nemají jeden dva druhy jako u nás, ale obvykle mají celý pivní lístek, 15 – 20 druhů piv je standardní nabídka, některý extra putyky mají i přes 30. Pro cizince to vůbec není jednoduchá záležitost si v tomhle vybrat. Naběhnout si a koupit pěkný hnus není nic složitýho, stane se raz dva. Poslední poznámka se týká pěny. Průměrný Američan nemá ponětí, že by mělo mít pivo pěnu. Prostě ne. Drtivá většina točeného patoku v této zemi je naprosto bez pěny a všichni jsou v pohodě. Když jsem se pokoušel pěny dožadovat, dostalo se mi nechápavých pohledů. Když máte kliku, dostanete tak cenťákovou pěnu, která je během pěti minut pryč. Neznabozi. Znovu však podotýkám, že i na tohle si člověk zvykne a po čase vám to ani nepřijde. Je to tak.

2) Auta

Amíci si jedou v autech, to je všeobecně známá věc. Velký, silný, natuněný. Pěšky se nechodí nikam, na kole se nejezdí, ke všemu slouží auto. Pak se objevují i takové vychytávky jako banka drive thru, půjčovna dvd drive thru, drogerie drive thru a mezi úplný top řadím kostel drive thru a obchod s pivem drive thru (to mě zabilo nejvíc, hehe). Dokonalost sama, ani nemusíte vystoupit, no není to paráda?

3) Kino

Navštívil jsem tady v Austinu taky kino Alamo. Není to žádný multikino spíše staromódní menší a docela pěkné kino. Mají dva sály, oba bych typoval tak pro 200 lidí. Čím se americké kino zcela liší od našeho je obsluha. Kino je zde v podstatě restaurace. Máte jídelní a nápojový lístek, mezi každou řadou je ulička, kde chodí obsluha, na papírek napíšete, co chcete a oni vám to donesou. Mají zde dokonce i slušnou nabídku točenýho piva, zajímavé. Osobně mě to trochu rušilo, ale holt Amerika je Amerika a lidem to takhle asi vyhovuje.

Hrají zde spoustu zajímavých věcí a úchyláren, například každou středu je tzv. Weird Wednesday (Divná středa), kdy se hrají jen totální divnověci. Navštívil jsem zde mimo jiné Bmx Bandits, australský film o bmx dětech, který dopadnou zločince, v hlavní roli mladičká Nicole Kidman. Béčkový film jako když vyšije, byl to všední den, promítalo se od půlnoci a bylo skoro plno. To mě dostalo. Lidé prostě do kina chodí, chodí na všechno, dají si pivko a jsou v klidu.

4) Barton Springs v Austinu

O parádním koupališti Barton Springs jsem se už zmínil. Tohle je centrální koupaliště pro celý Austin a lidi to zbožňují. Není se čemu divit, to místo je úžasný. Vychytávkou je noční provoz, o víkendu je otevřeno až do jedenácti. Od osmi dají ceduli na vlastní nebezpečí a že tam není plavčík, rozsvítí světla, dělej si co chceš. K tomu je to večer zadarmo (jinak 3 americký koruny, celkem lidovka), co dodat, to se mi líbí. Kolikrát jsem po podvečerní session na trailsech jel rovnou na Barton Springs se zchladit, vykoupat a pozevlit. Nádhera.

5) Motorky

Stejně jako si jedou Amíci v autech, jedou si i v motorkách. Harleyky, sportovní motorky a v Austinu i oblíbený scootery, jezdí toho tady nemálo. Moc tomu nerozumím, ale v Americe není na motorce povinná helma. Borci tady lítaj na devítikulých s šátkem na hlavě, to je svoboda. Yes.

6) Stůj, dej přednost v jízdě.

Ano, každý tuhle nepříjemnou značku ve formě červenýho šestiúhelníku zná. Nemám jí rád. V Americe se s ní setkáte mnohem častěji a obvykle je ještě vyšperkovaná o doplňkovou tabulku All way. Čert aby se v tom vyznal. Jak all way? Ano přesně tak. Stopku mají všichni, všichni musí zastavit, kdo přijel první, má přednost. Když jste přijeli stejně, musíte se nějak dohodnout. Tahle demence nahrazuje naše pravidlo pravé ruky a celkem úspěšně dokáže rozkouskovat dopravu na nemožné popojíždění. To když je pátek odpoledne, docela provoz a takovýchhle super křižovatek potkáte třeba pět za sebou. Dost. Amíci asi nevědí, která je levá a pravá, tak dali stopky všude a je to. Moudré, což?

7) Tips neboli spropitné

Takže asi takhle přátelé. Pokud někdy zavítáte za velkou louži a navštívíte restauraci, hospodu nebo podobné zařízení, v žádným případě nezapomeňte dát dýžko a to i v případě, kdy nejste třeba na 100 % spokojeni. Spropitné je v Americe součástí jejich kultury stejně jako auta. Vždy se očekává, že obsluze necháte 10 – 15 %, nehledě na výši vašeho účtu. Pokud si dáte jedno pivo za 3 dollary, ať vás ani nenapadne nechat dýško 35 centů, obsluhu tím urazíte. Nechte dollar a uvidíte, co se bude dít příště. Číšníci a barmani zde pracují zadarmo, nebo takřka zadarmo, jediným jejich výdělkem je spropitné od zákazníků. Pokud jim necháte solidní dýžko, můžete si být jistí, že příště o vás bude znamenitě postaráno, dostanete slevu, nebo třeba panáka zadáčo. V opačném případě doporučuji znovu daný podnik nenavštívit, oni si vás pamatují a pokud vůbec nějaké pivo dostanete, může v něm plavat něco zelenýho. Obsluha je na dýžka opravdu citlivá a odvíjí se od toho jejich služba vám. Nedáš? Umři a už se nevracej.

8) Tetování

Bez kéry v Austinu jakoby jste nebyli. Kéry, velký barevný kéry, všude a všichni. Tetování je součástí místní kultury, lidi to baví a jedou si v tom ve velkým štýlu. Navíc zapomeňte na nějaký hvězdičky, patvary na ruce, či kundičkovský čmáranice nad zadkem, tomu se tady lidi smějou. V Austinu se jedou opravdový obrazy všeho možnýho po celým těle, občas to jsou hotová umělecká díla. Zajímavé.

9) 9th street

Kdysi jsem četl v trailsovým DIG magu, že 9th street je vším, čím jen chcete, aby byla. Dlouho jsem tam nebyl, minulý týden se tam na chvilku zastavil a hle. Uprostřed všech těch skoků stojí starý červený klavír. Tak to mi vyrazilo dech, takhle daleko v lese ještě nejsme. Máme sofy, gril a všechno, ale klavír teda ještě nemáme. Když už vás nebaví jezdit, sednete si a můžete si něco brnkat. O tomhle přesně je Austin, trailsy v parku uprostřed města a mezi nimi stojí klavír. Yes jou.

10) Homeless people

Homelesáci, není jich tu pomálu. V Austinu jim ovšem není zle, zima žádná, takže pohoda. Za zmínku ovšem stojí, kde tyhle lidi potkáte. Centrum města? Zapomeňte. Tady se v centru nežebrá, tam přes den stejně nikdo není, město ožívá až v noci. Tady se žebrá na křižovatkách velkých silnic. Vedle pomalu každý větší křižovatky jsou vyšlapaný cestičky od těchto lidí, kteří většinou s nějakou cedulí a nápisy zkouší stáhnout o nějaké ty drobné auta stojící na červenou. Mají to jinak. Mimochodem, jejich nápisy jsou velmi různorodé. Od „manželka mě obrala o všechno“, přes „kup si karmu“ (to byl náš oblíbený) až po vychytávky jako „Spaceship broken, collect money to fix“ (Vesmírná loď je rozbitá, sbírám peníze na opravu). Jak vidno, fantazie nezná mezí.

11) Whole Food

Whole Food market, asi nejznámější a jednoznačně nejpopulárnější supermarket v Austinu. Myslím, že brzy se stane nejpopulárnější v celý Americe. O co jde? Jde o obrovský obchod s biopotravinami a zdravou výživou, kde se dá koupit opravdu spousta zajímavých věcí. K tomu zde mají rozsáhlé bary a bufety se vším možným, indická kuchyně, plody moře, vegetariánské chody, nespočet salátů, oliv, fazolí a fazolek, slunečnicových semínek a já nevím čeho všeho. Vše za 7,99 za libru, ber si co chceš a kolik chceš. Na rovinu, zde mají stovky unikátních jídel, vše zdravé, čerstvé a za rozumnou cenu. Připočtěte k tomu příjemné prostředí a vždy velmi milou, usměvavou obsluhu, žádné mračící se pokladní se zde nekonají. Sen každýho člověka, který se jen trochu zajímá o zdravou výživu. Whole Food markety se pomalu rozšiřují po celé Americe a jsou velmi vyhledávané. Snad ani nemusím podotýkat, že první Whole Food byl založen právě zde, v Austinu. Austin rules.

12) Bmx

Austin je známý jako mekka bmx. Tak se na to podívejme. Několik velmi slušných cement parků (zrovna teď byl otevřen jeden nový kousek od 9th street, prý vynikající), legenda v podobě T-1, nespočet street spotů a potom trailsy. Eastside pro náročné, Hush pro ty ostatní a 9th street pro všechny a pro zevláky. Trailsy zde jedou asi nejvíce, tohle je opravdu město trailsů. Nebýt špatné hlíny (s jedinou výjimkou Eastside) a v létě příšerného počasí (rozuměj vedro strašný), bylo by těch spotů ještě víc. Stovky a stovky jezdců, spousta vynikajících riderů, spousta srdcařů, spousta zevláků. Jen za poslední měsíc a půl jsem potkal toto: Drew Bezanson, Anthony Napolitan, Ryan Guettler, Colin McKey, Dang Dang, Kevin Porter, Aaron Ross, Chase Hawk, Joe Rich, Bas Keep, Clint Reynolds, Liam Eltham, Matt Priest, Brian Hunt, Bob Manchaster, Arrash Saidi, Tony Cardona (odstavec v PS pod textem), Jeff Landtiser, Lil Jon a spousty dalších. A to se motám v podstatě jen kolem trailsů. Je to mekka. Hlavně je to jinak, než je třeba Woodward nebo Greenville. Tady se prostě zevlí a jezdí pro radost, žádný hrot, jenom pohoda. Tak to má být.

Momentální teploty, 34-35 stupňů celsia každý den, na trailsech chcípnul pes, za poslední týden jsem jednou jezdil s Clintem a Mattym, jednou s Nutterem, jinak ani noha. Trailsová sezona zde znamená zima, v květnu už se jezdí málo, léto je mrtvý. Mé americké dobrodružství je u konce. Měj se dobře Austine, zase příště, zase někdy.

PS: Ještě něco málo chlápkovi jménem Tony Cardona. Před pár lety hvězda FBM týmu, potom v pro týmu S&M, vzor a idol spousty mladých kluků, neuvěřitelně talentovaný a všestranný rider, který uměl vše. Kromě toho ovšem také naprosto nespoutaný živel, který zaručeně patří do Austinu, města podivínů a zevláků všeho druhu. Před nějaký časem se vybodbnul na ježdění, prodal kolo a nikdo o něm moc nevěděl, kolovaly zvěsti, že se snad oženil či co. Před několika měsíci se znovu vrátil ke kolu, trochu přibral, ale pořád to tam má. Na Main lajně na Eastside točil opposite nedotáčenou 360 na velmi záludným pravým hipu, na kterým nikdo nikdy netočil nic. Samozřejmě čistota. Ještě dodám, že když zrovna nejezdí a zevlí, Tony neustále sype z rukávu joky či průpovídky, kterým se nemůžete nesmát. Tony Cardona je pán.prodaja stanova

pik

smrtovnice avaz

blumen

horoskop

kalkulator online

knjige

cvijece