Text: Hout

Foto: Hout, Mates

První lesní blog roku 2011, víkend 6.-8. května 2011, co že se to dělo? Začínám v pátek ráno, beru Smilu a mažu do lesa.

Slůvko o tomhle našem lesním panství. Jak asi většina z vás ví, letošní zimu jsme strávili v Austinu a já si to ještě o nějakou chvilku protáhnul, tudíž se v lese žádný velký progres nekonal. Místo toho jsme čerpali inspiraci jinde a dobře jsme udělali. Poznatek z toho jediný a spadlá brada po našem prvním návratu v únoru: do prdele, co to je? Tohle, že jsou natuněný trailsy, nejlepší český, na který jsme právem hrdí? Heh, never more. Abych to vysvětlil, Amerika (tím myslím tak 3-4 spoty, jinak stojí Amerika taky za kulový) je asi tak o deset let vepředu, úplně ale úplně jinde. Takhle tedy ne a to se bude muset ale komplet od základu překopat. Ovšem já mizím zpátky do Austinu a Kudr na to zůstává trochu sám. Svět se točí, čas letí, já jsem zpátky a vrhám se na to. Levou a prostředek zvládnul dát do kupy Kudr, z levý se toho o moc více vymáčknout nedá, prostředek demonstruje Kudrův sen o trikovací lajně, no je to placatý, co vám mám povídat, tohle není moc velká zábava, nene. Zbytek leží ladem, tedy pomineme-li EMO a Baby lajnu, takže se jde kopat a kopat. Všechno hodně nahoru a všechno hodně do prudka, dokud to nebude, nejezdím. Nahazuje se Backspace a jestli se jí loni někdo bál, letos už se bát nebude, hehe, ježdění nepřichází v úvahu. Bude to dost a já mám radost, konečně něco, co vypadá trochu dobře. Jen doufejme, že bude rychlost na první.

Zpátky k pátku, letím tam, lopata rejč a slečna Smila. Nový přírůstek v rodině, který žena pořídila v mojí nepřítomnosti. Máme trailsovýho psa. Šéfuje to statečně, občas kope se mnou, je to Smila.

Odpoledne jedu do Trutnova, po roce opět Bikehall contest, tradice, na kterou se vždycky docela těším. Kvalda Elite (tvl. tenhle název je stejně peklo, proč Pavle?), koukám na to s Dudem a Onýsem, žádný ohňostroj se nekoná. Jezdců málo, lidí ještě méně, atmosféra nulová, že já jsem radši nezůstal v lese. Kudr se veze ve 360kách a zakončuje backflipem, je rád, že to má za sebou. Nakonec 17. místo, hehe, a pojedeš ještě jednou Kudrsane. Mimochodem, vůbec nedorazil Vehicle team (snad kromě malýho Kuby Bendy), Morava to vyzevlila, Frýdek Místek, bývalá česká mekka, kam se to podělo? Kdo ví. Z Prahy jeli snad jen Tatra kluci, časy se mění, žádná o tom.

V sobotu ráno zase na chvíli do lesa, třetí dopad na Backspace mám skoro hotový, no tady se bude ale lítat vysoko, yes jou. Do Trutnova na Big Air, nebo jak se to jmenovalo, hehe, spíše jen Air než Big, škoda škoda. Jede se pouze na besttrik, Kudr velmi opatrně, Dudo se moc nevyndává, Cahin klasika, Onýs dal noc v Máji takže nic, vše zabíjí maďarský killa Danny Josa, který odjíždí 360 double bič a bere gold. Jezdil ještě Nicholi Rogatkin, teprve 15ti letý týpek ze států se toho nebál, triple bič a cannonball, a taky polský mtb ride s přezdívkou Shaman, beko nohand a tak, to velký je stejně nuda. Celkově pěkná vložka, škoda jen, že to nemělo rozměry opravdovýho Big Airu. Pak oběd a zevlink, potkáváme kompletní starou plzeňskou party partu, Žiri Karlík, Přéma, Houdy a sám Míra Bartoš, legenda pro všechny, kteří pamatují. No byli kluci zase veselí, to je jasný. Večer finále v parku, nerozebírám, to nemá cenu. K pekelnýmu Navymu se přidává Kamil Feifer a trochu zachraňuje speakerskou mizérii, DJ dává pecky velký či malý, asi půjdu blejt, nicméně atmosféra dobrá a to co předvedlo řekněme prvních deset jezdců byl velký nátěr, který mě uspokojil a za rok se na tenhle blázinec rád vrátím zas. Ještě pár poznámek. Podle mě měl vyhrát za svou první jízdu Ondra Šléz. Čistota, velký triky a hlavně plynulý průjezd celým parkem bez žádnýho zasekávání. Kdyby odjel čistě frontflip flair, snad by nemohl nevyhrát. Berry dal víc triků, ovšem párkrát měl hodně velkou kliku, že ho to nevysypalo. Dát velký trik, odjet ho s největšími problémy, skoro se zastavit, šlapat z nuly do plných, aby byla rychlost na další překážku a tento proces opakovat dokola není pěkné pokoukání a jsem si jist, že na velkým zahraničním contestu (neřku-li třeba na Dew Tour, tam je takovýchto lidí dalších 30 a právě ta čistota a ladnost rozhoduje daleko více) by Berry nedostal zdaleka tolik bodů. No nic. Zadruhé, nevím, co se to u nás děje, ale zajímavý bylo koukat spíše na všechno cizí než na Čechy. Double bič, 360 condor, barspin barspin barspin, 360 double, condor, tailwhip tailwhip tailwhip, truckdriver, flair flair, superman seatgrab, něco do foot jamu, díky čau. Takhle vypadaly v různých obměnách jízdy drtivé většiny top Čechů. Kam se poděla originalita, styl, flow? Tak kam, pořád se ptám? Kde je to něco, co tady před pěti rokama nekompromisně tlačila celá řada lidí okolo party, která si říkala Livestyle? Mám takový pocit, že opravdu pěkně umí v Čechách momentálně jezdit na kole snad jen Kuba Najman (a Dudo ale Dudo je brať, že), který tady momentálně není. Hell. Ať žije jízda Barteka Zieciny, nebo jak se jmenuje, zkrátka týpek v barevným triku, který dal nejdelší transfer dne. Takhle má vypadat ježdění na kole přátelé, Gary Young forever. Dotřetice, pohybuju se na český bmx scéně hezkých pár neděl a vím, že sehnat dobrýho speakera není jednoduchý. Ale taky vím, že jich tady pár je, kteří umí. Pavle Hyvnare, prosím tě, rád ti dám na tyhle lidi čísla, udělej s tím pro příště něco. Tohle poslouchat není moc v pohodě. Pan DJ, už jsem to tady zmínil, no ty vole. Že se u nás do bmx vrací díky některým dětem disco, to už jsem si všimnul, ale že se toho dočkám i na takovýhle akci přímo během jízdy, tak to jsem teda nečekal. Mám rád elektronickou hudbu, mám rád kde co, ale k ježdění tohle? Never ever, příště kytary a kytary pouze, prosím. Za poslední, jezdit na cikána, rozuměj řídítka dopředu, nikoliv s vidlí, jako normální člověk. Takhle se jezdívalo v dobách prehistorických na starých cyklouších bikros, v půlce devadesátých to zmizelo a až na pár výjimek, kdy to nasadilo počátkem 2000 pár amíků na bikrose kvůli rychlejším startům, se znovu neobjevilo, díky za to. Pak nějaký trotlík, kterýmu říkaj Maddog (mimochodem zlý fracek, naplácat a vyhodit), nasadil řidla dopředu, snad image, snad se mu jezdí líp, kdo ví, a už se to zase šíří dále. Jezděte si jak chcete kluci, to je jasný, ale z estetického hlediska tomu dáváte hodně za uši a vy na to přece hrajete. Zase radši zpátky do lesa, tam žádný takový nesmysly nepotkám, protože s řidlama na cikána se moc dobře nelítá, to ví přece každý nebo ne? I přes tyto výtky, Bikehall 2011, dobrý to bylo a příště zas.

Neděle jako nic nedělat, do lesa nejedu, jedu na druhou stranu, Praha Bohnice, dva závody ME v bikrosu pro kategorie Junior a Elite, tak tohle bude paráda. Jede celá výprava, Mošnik dokonce závodí v Cruiserech, jediný drží prapor zašlé jičínské slávy. Když ho okolo jedný potkáváme na tribuně, už se nám chlubí pohárem za pátý místo, je to pán. Koukáme na to, je to střelba velká, ti kluci jsou pekelně rychlí. Jen Češi nějak nedávaj. Junioři vůbec, chytám se za hlavu, krucipysk, takhle se za nás nejezdilo, nene. Elite nejede Frky, jaká to škoda, těšil jsem se. Nejdál jde Švub, ale není to ohňostroj. Zašlá sláva českýho bikrosu, dávno zašlá, nestíháme ani náhodou. V buchtách nám málem spravuje náladu Aneta Hladíková, která to kudlí první, v druhý zatáčce ale nehorázně školácká chyba a nakonec se propadla až na 4. No koukám na to, časy se opravdu mění. Ještě poznámka k dráze. Nelíbí se mi. Ošklivá, divná, zoufale pomalá, špatně fungující rhythm sekce na třetí rovince a z osmičky jsi v řiti, jako vždycky v Bohnicích. Navíc se dostavěla hodně nedávno, tohle nechápu. Máme tady ME, můžeme si na to postavit svoji dráhu, na ní reprezentace dva měsíce bušit, aby to tam měli, místo toho se dostaví skoro týden před závodem a repre jede bídu jakou jede. Kocourkov nebo spíš klasika českého bikrosu, bylo to stejný za mě a je to tu pořád. Heh.

Pondělí. Prodloužený víkend pro všechny nezaměstnané, muhahá. Já, Kudr, Dudo, Mates a k nám se přidává maďarská výletnická sestava Viktor Bako (v Maďarsku bezpochyby bmx legenda, výborný jezdec konce 90. a první půlky posledního desetiletí), Danny Josa (vítěz Big Airu v Trutnově) a ještě jeden týpek, jehož jméno mi uniklo. V lese jsme se sešli odpoledne, Dudo s Kudrem možná už dopoledne. Les je zelený, levá s prostředkem jedou, EMO je jasný, Baby je taky... Bohužel lámu si záda na Backshitu, kterážto lajna je po zimě ještě měkká a zdaleka nejede, jak by měla, vysypalo mě to jak amatéra. Spravedlivý trest, říkal jsem, že jezdit nebudu, dokud to všechno nebude a teď to mám. Les si nenechá nic líbit, je to tak. Dan Josa má problém se středem, Španělák a ložiska v řiti, prý to bylo asi týden starý. Americký forever, nejlepší, nezničitelný, škoda, že už se skoro nedělá. Takže problém, v Jičíně ložiska na Španělák neseženeš, Dany je mimo hru, neuděláš nic. Občas si půjčuje od někoho kolo, ale to samozřejmě není ono. Dudo pomalu ale jistě začíná vytahovat tríčky a triky, superman na druhým na prostředku, velká paráda, 360 variace v lajně, Dudo to tam má. Kudr taky točí kde se dá, prolítává transfery z levý do prostředka a zpátky, já něco fotím a Viktor Bako se postupně seznamuje s trailsy. Jak říká, něco takovýho v Maďarsku opravdu nemaj. Doráží Holmes, prolítává toho taky spoustu, Dušan, Mates jezdí, no to je session. Jen víc takových. Dudo je teď ovšem přespolní, tak snad ho tady uvidíme častěji. I když ne, Zuzko, udělej to pro něj a přestěhujte se, ať je domácí a užije si to naplno. Jo. Navečer se loučím s maďarskou flotilou a beru Smilu a mizím domů. Mimochodem klukům maďarským se v lese hodně líbilo a to i přes to, že se jezdili defakto jen dvě lajny. Chtějí znovu, chtějí víc, Řáholec Jam bude letos zase dost, těším se moc.

Tolik tento víkend, už tak jsem toho napsal až příliš. Kopeme v lese, nejezdím dokud to nebude, dávám tomu tak měsíc, pokud tedy zůstanu ještě chvilku bez práce. Les to potřebuje, hehe. Díky čau.